PREVENTIVNÍ PROGRAMY

Diabetes mellitus je název heterogenní skupiny nemocí, jejichž společným znakem je hyperglykémie (zvýšená hladina krevního cukru). Diabetes mellitus 1. typu postihuje asi 5–10 procent ze všech nemocných, je charakterizován ztrátou schopnosti tvořit vlastní inzulín, proto jsou tito nemocní doživotně odkázáni na léčbu inzulínem. Diabetes mellitus 2. typu postihuje okolo 90–95 procent nemocných. K 31. 12. 2011 bylo v ČR dispenzarizováno přes 825 382 pacientů s diabetem. Každý rok je v průměru nově zjištěn diabetes u 55 000 osob, každý rok zemře v průměru 22 000 osob. Protože diabetes mellitus 2. typu vzniká a vyvíjí se pozvolna, lze kvalifikovaně odhadnout, že v ČR je současně 250 000 osob, u nichž již diabetes vznikl, ale nebyl ještě rozpoznán.

Vytvoření předpokladů pro kvalitní, odborně vedenou a kontrolovanou terapii diabetu má přínos především medicínský, ale také etický, sociální i ekonomický. Zásadní do budoucna bude role primární péče. Účinná komplexní terapie snižuje riziko komplikací, zlepšuje proto kvalitu života a snižuje náklady na léčbu komplikací stejně jako indukované náklady sociální. Nejdůležitějšími úkoly všeobecného praktického lékaře jsou prevence vzniku diabetu 2. typu, identifikace pacientů s vysokým rizikem vzniku diabetu 2. typu a včasné stanovení diagnózy diabetu, dále je to rozhodnutí o zahájení léčby nebo předání do dispenzární péče a léčba nekomplikovaných pacientů s diabetem 2. typu s možností konzultace ve spádové diabetologické ordinaci.

Arteriální hypertenze představuje ve vyspělých zemích závažný zdravotní problém. Spolu s kouřením, diabetes mellitus (DM), dyslipidemií a obezitou (zejména abdominální) je jedním z  nejzávažnějších rizikových faktorů kardiovaskulárních (KV) komplikací – cévních mozkových příhod (CMP), ischemické choroby srdeční (ICHS) a dalších projevů aterosklerózy. Prevalence hypertenze v  České republice (ČR) ve věku 25–64 let se pohybuje kolem 50 % u mužů a 34 % u žen se zřetelným nárůstem ve vyšších věkových skupinách. Podle dat Národního registru hrazených zdravotních služeb bylo v České republice v roce 2021 léčeno pro hypertenzi 1,9 milionu osob, což je 17,7 % populace. Kolem 3/4 hypertoniků ví o své nemoci. Úspěšná kontrola hypertenze, tj. dosažení cílového krevního tlaku (TK), se daří u 30–37 % hypertoniků. Tyto údaje vycházejí ze screeningového vyšetření rozsáhlého náhodně vybraného vzorku obecné populace v letech 2016–2017.

Většina nemocných s hypertenzí je léčena praktickými lékaři, specializovanou péči o nemocné zajišťují podle převažující problematiky internisté, kardiologové, nefrologové, endokrinologové, resp. diabetologové. Důležité je časné odhalení hypertenze, neboť asi 1/4 pacientů o své hypertenzi neví. Lze toho dosáhnout zejména měřením TK při každé návštěvě v ordinaci kteréhokoliv lékaře a měřením TK u rizikových skupin (potomci z hypertenzních rodin, diabetici, nemocní s renální dysfunkcí). U většiny pacientů doplňujeme monitorování krevního tlaku během 24hodin (tzv. AMTK -ambulantní monitorování krevního tlaku, ABPM -ambulatory blood pressure monitoring).  Toto vyšetření umožnuje diagnózu potvrdit a dlouhodobě hodnotit efekt léčby.

Kardiovaskulární choroby i přes velké pokroky léčby v průběhu let 1990–2012 i nadále představují nejčastější příčinu smrti a jednu z nejčastějších příčin hospitalizací v České republice.

Česká republika se v mezinárodním kontextu řadí mezi země s vysokým kardiovaskulárním rizikem, a to i ve srovnání zemí Evropské unie. V roce 2021 byla kardiovaskulární onemocnění v ČR příčinou 41,8 % všech úmrtí.  V průběhu posledních let dochází k poklesu úmrtí na choroby srdce a cév a podílu hospitalizací z těchto příčin. Tento trend může však být ohrožen zhoršujícími se rizikovými faktory v populaci (obezita, diabetes, zhoršující se demografická struktura populace), stagnací nebo zhoršením socioekonomické situace a vyčerpáním benefitů farmakoterapie zavedené na přelomu století (nová antihypertenziva, statiny, intervenční léčba). V posledních letech se zásadně mění epidemiologie kardiovaskulárních chorob – ubývá ischemické cévní nemoci a infarktu myokardu, naopak strmě vzrůstá počet nemocných se srdečním selháním a poruchami srdečního rytmu.

Velké rezervy mají Češi v konzumaci ovoce a zeleniny, fyzické aktivitě, nadlimitní je u nás spotřeba alkoholu a míra úmrtí v důsledku znečištění vzduchu. Ke zmírnění dopadů KVO doporučujeme následující postupy:

• podpora zdravého životního stylu – poradenství ohledně výživy, pohybu, vyvarování se rizikovému chování, abstinence kouření, kontrola tělesné váhy, snížení přijmu alkoholu
• podpora v rámci screeningových programů v primární péči (pravidelné natočení ekg, kontrolní náběry včetně kontroly hladiny lipidů v krvi).
• podpora vakcinace v primární péči (viz předchozí kapitoly)
• Péče zaměřená na chronicky nemocné
• Zvyšování zdravotní gramotnosti pacientů včetně její propagace, osvětová činnost a edukace pacientů. 
• Včasná reference rizikových pacientů na kardiologie k další péči a předpisu účinné léčby založena na současných důkazech.

Vize CKVM praktik se shoduje s vizí národního kardiovaskulárního plánu ČR (NKP 2023-2033). Chceme zajistit každému pacientovi naše ordinace možnost prevence vzniku kardiovaskulárního onemocnění a v případě jeho rozvoje zajistit nejvyšší možnou kvalitu péče a života ve spolupráci se specializovanou kardiologickou a angiologickou ambulanci se kterou velmi úzce spolupracujeme (centrum kardiovaskulární medicíny s.r.o, Praha 6, www.ckvm.cz). Pro pacienty vyžadující invazivní intervenci zajištujeme včasné odesílání do spolupracujících kardiovaskulárních center.